Svatá Kateřina Sienská:
Dialog s Boží Prozřetelností
Tito lidé ztratili sami sebe, zbavili se starého člověka, to je své smyslnosti, a oděli se do nového člověka, Krista, sladkého Ježíše, do Mé Pravdy, a odvážně Ho následují. To oni přistupují ke stolu svaté touhy a zaměřují své úsilí spíš na to, aby zabili svou vlastní vůli, než aby umrtvovali tělo. Své tělo samozřejmě také umrtvili, ale to nebylo jejich hlavní starostí: tělo je nástroj napomáhající zabití vlastní vůle, jak jsem ti zjevil, když jsem ti vysvětloval, co znamená, že chci málo slov a hodně činů. Podobně máte jednat i vy, vaší hlavní starostí má být zničení vlastní vůle, aby nehledala a nechtěla nic jiného než následovat Mou sladkou Pravdu, Ukřižovaného Krista, a aby tak hledala úctu k Bohu, Boží slávu a spásu duší.
Kdo je osvícen tímto světlem, takto jedná, a proto pořád setrvává v pokoji a klidu; nic ho nepohoršuje, protože se zbavil příčiny pohoršení - vlastní vůle. Všechna pronásledování zlým duchem a světem se mu pod nohama rozplývají. I když stojí ve vodě mnoha trápení a pokušení, voda mu nijak neuškodí, protože se těsně přimkl k ratolesti vřelé touhy.1
Takový člověk se tedy ze všeho těší a nesoudí ani Mé služebníky, ani žádného tvora obdařeného rozumem; naopak se raduje z každého stavu a způsobu, který spatří, a volá: buď Tobě díky, Věčný Otče, protože v Tvém domě je mnoho možností, jak Ti sloužit.2 A těší se z těchto rozmanitých způsobů více, než kdyby viděl všechny jít stejnou cestou, protože se tak na nich více zjevuje velikost Mé Dobrotivosti.3 Ze všeho se těší a všechno mu voní jako růže. Nevyslovuje soudy: nejen o dobru, ale ani o věcech, které jsou vysloveně hříšné; spíš projevuje svatý a opravdový soucit s hříšníky a modlí se za ně ke Mně a v dokonalé pokoře vyznává: dnes jsi to byl ty, zítra bych to byl já, kdyby nebylo Božské Milosti, která mi pomáhá.
Zamiluj si tento sladký a vynikající stav, nejdražší dcero, a pozoruj ty, kdo běží ve světle slávy; pohleď na jejich výtečnost plynoucí ze skutečnosti, že jejich mysl je svatá: přijímají pokrm ze stolu svaté touhy a ke cti Mne, Věčného Otce, díky světlu dosáhli pokrmu duší a s vroucí láskou se oděli do šatu milého Beránka, Mého Jednorozeného Syna, jímž je Jeho Učení.
Neztrácejí čas nesprávnými úsudky ani o Mých služebnících ani o služebnících světa a nepohoršují se nad žádnými řečmi týkajícími se jich samých nebo ostatních, poněvadž co se týká jich, jsou spokojeni, když mohou trpět pro Mé Jméno, a když jsou to řeči namířené proti někomu jinému, snášejí je se soucitem k bližnímu a nešíří je dál ani proti tomu, kdo uráží, ani proti tomu, kdo je urážen. Jejich láska ke Mně, Věčnému Bohu, a k bližnímu je totiž uspořádaná a nezná neuspořádanost. Právě proto, že jejich láska je uspořádaná, nikdy se nemohou pohoršit ani nad těmi, které milují, ani nad žádným tvorem obdařeným rozumem, protože jejich úsudek zemřel, už nežije, a oni neměří vůlí lidskou, ale pouze vůlí Mého Milosrdenství.
To jsou ti, kdo se řídí učením, které jsi obdržela od Mé Pravdy na počátku svého života, jak víš, když jsi velmi toužebně prosila, abys mohla dosáhnout dokonalé čistoty. Pamatuješ, jakou jsi na tuto prosbu dostala odpověď, zatímco jsi jako v opojení uvažovala o způsobu, jímž bys dosáhla dokonalé čistoty. Nejen v mysli, ale prostřednictvím smyslů, v tvých uších - právě se ti začalo vracet tělesné vnímání, jestli si dobře vzpomínáš - ti zazněl hlas, jímž ti Moje Pravda odpovídala: "Chceš dosáhnout dokonalé čistoty a zbavit se pohoršení a toužíš po tom, aby se tvá mysl ničím nenechala pohoršit. Jednej tedy tak, abys byla se Mnou spojena citem lásky, protože Já jsem Nejvyšší a Dokonalá Čistota a Oheň očišťující duši. Proto čím víc se ke Mně duše přiblíží, tím čistější se stane; a čím víc se ode Mne vzdálí, tím víc se poskvrňuje. Proto lidé světa upadají do takové nečistoty - odloučili se totiž ode Mne; ale duše, která se se Mnou spojí a neklade mezi sebe a Mne překážky, má účast na Mé Čistotě.
Abys dospěla k této jednotě a čistotě, musíš učinit ještě jednu věc: cokoli vidíš nebo slyšíš od jakéhokoli tvora, že se děje proti tobě nebo někomu jinému, nikdy nesuď vůlí lidskou, nýbrž Boží, která je v ostatních i v tobě.
A kdybys viděla zjevný hřích nebo pochybení, jednej tak, abys z toho trní dala vykvést růži. To znamená, že ho máš ze svatého soucitu obětovat Mně. I v nespravedlnostech, kterými by se na tobě někdo provinil, mysli na to, že je dopouští Má Vůle, aby zkoušela ctnost v tobě a v ostatních Mých služebnících; měj na paměti, že onen tvor se toho činu dopouští jako Mnou ustanovený nástroj a že často jedná v dobrém úmyslu: protože není nikoho, kdo by mohl soudit tajemství lidského srdce.
Pakliže se ti něco nejeví jako výslovný a zjevný smrtelný hřích, nesmíš to soudit podle své mysli, ale máš v oné věci vidět jen Moji Vůli. Pak to pro tebe nemůže být nic jiného než předmět svatého soucitu, jak jsem ti řekl. Tímto způsobem dosáhneš dokonalé čistoty, protože tak se tvá mysl nepohorší ani nade Mnou, ani nad bližním. Bližním opovrhujete, když soudíte, že jeho vůle je vzhledem k vám zlá, a neberete v potaz Mou Vůli v onom člověku. Toto opovrhování a pohoršení vzdaluje duši ode Mě a brání jí v dokonalosti, některým dokonce v různé míře odnímá milost, což záleží na síle opovržení a nenávisti počaté k bližnímu kvůli jeho úsudku.
Jinak je tomu s duší, která si váží Mé Vůle, jak jsem ti řekl, protože Má Vůle chce jen vaše dobro: všechno, co vám dávám, má sloužit k dosažení cíle, k němuž jsem vás stvořil. Když duše setrvává v lásce k bližnímu, setrvává i v lásce ke Mně, a milujíc Mě je spojena se Mnou.
A proto, jestliže si přeješ dosáhnout čistoty, po níž toužíš, je třeba, abys vykonala především tyto tři věci: spoj se se Mnou láskou a zachovávej ve své paměti živou připomínku dobrodiní, kterás ode Mě obdržela; zrakem intelektu rozjímej cit Mé Lásky, jíž vás nezměrně miluji; a posuzuj ve vůli lidí Vůli Mou, nikoli jejich zlovůli, protože jejich Soudcem jsem Já - Já, a ne vy. Tím dosáhneš naprosté dokonalosti."
Jestli si dobře vzpomínáš, toto ponaučení ti dala Moje Pravda.4
Nyní ti zdůrazňuji, Má dcero, že ti, kteří svými činy dokazují, že si vštípili toto učení, jak jsem ti řekl, okoušejí už v tomto životě závdavek věčného života. A jestliže si jej vštípíš i ty, nepodlehneš klamům zlého ducha, neboť ho poznáš, a neupadneš ani do pochybností, kvůli nimž jsi Mě prosila o světlo. Všechno ti však vysvětlím ještě podrobněji, abych vyhověl tvé touze, a zjevím ti, proč nesmíte vyslovit žádný soud s úmyslem odsoudit, ale pouze ze svatého soucitu.