Řekl jsem ti, že tito lidé obdrží závdavek věčného života. Závdavek neznamená celou odměnu, neboť tu jim udělím až ve věčném životě, kde život nezná smrt a sytost není obtížná, kde hlad nepůsobí utrpení, protože v něm bolest nemá místo, kde člověk má, po čem touží, stejně jako neobtěžuje sytost, neboť Já jsem dokonalý pokrm života.

Pravdou je, že tito lidé obdrží závdavek tohoto života, který okoušejí následovně: duše pocítí hlad po uctívání, jehož jsem hoden Já, Věčný Bůh, a po pokrmu spásy duší; a živí se jím podle míry svého hladu. To znamená, že duše přijímá pokrm lásky k bližnímu, po níž hladoví a touží. Ale tohoto pokrmu se nemůže nikdy nasytit, protože je nekonečný, a proto hlad vždy zůstává celý.

A jako závdavek dává počáteční jistotu člověku, který pak očekává i zbývající část odměny - závdavek totiž není sám o sobě dokonalý, ale vírou přináší jistotu, že bude vyplacena celá odměna. Tak i tato duše zamilovaná a oděná do Učení Mé Pravdy, která již za svého života obdržela závdavek lásky ke Mně a k bližnímu, není dokonalá sama o sobě, ale očekává dokonalost nesmrtelného života.

Tento závdavek je nedokonalý v tom smyslu, že duše, která ho okouší, ještě nedosáhla oné dokonalosti, díky níž už nepocítí žádnou bolest ani kvůli sobě, ani kvůli ostatním. Dokonalá duše totiž nepocítí bolest kvůli sobě, jež ji trápí nyní, když Mě uráží kvůli zvrácenému zákonu spjatému s jejím tělem, které bojuje s duchem. A nepocítí ani bolest kvůli ostatním, neboť nebude muset trpět urážkami, kterých se proti Mně dopustí bližní. Závdavek je tedy dokonalý statek co do milosti, ale neobsáhne dokonalost Mých svatých, kteří dospěli až ke Mně, Věčnému Životu, jak jsem ti řekl. Touhy Mých svatých totiž neobsahují žádnou bolest, zatímco vaše se bez utrpení neobejdou. Tito Mí služebníci, kteří, jak jsem ti vysvětloval na jiném místě, přijímají pokrm ze stolu této svaté touhy, se nacházejí v bolestné blaženosti: je jim stejně jako Mému Jednorozenému Synu na dřevě kříže. Tělo měl rozbolavělé a zmučené, ale Jeho Duše byla blažená, protože byla spojena s Božským Životem. Stejně tak jsou blažení i oni, protože jejich touha je sjednocuje se Mnou a odívá je do Mé sladké Vůle, jak jsem ti říkal; a současně také trpí soucitem s bližním a tím, že se zbavují každé smyslné rozkoše a útěchy, čímž svou smyslnost umrtvují.

předchozí | obsah | další