Nejdražší dcero, vysvětlil jsem ti první dvě podmínky, a nyní ti povím o třetí podmínce a chci, abys jí věnovala pozornost. Chci, abys sama sobě vytkla, jestliže tě někdy zlý duch nebo tvůj nedostatečný úsudek svádějí posílat všechny Mé služebníky stejnou cestou, jakou jdeš ty, nebo si to přát. To by odporovalo učení, které ti darovala Má Pravda. Často totiž dochází k tomu, že když člověk vidí mnoho tvorů na cestě přísného pokání, chtěl by stejnou cestou poslat všechny ostatní, a když vidí, že se na ni nevydávají, ovládne ho vůči nim rozmrzelost a pohoršení, jako by dělali něco nesprávného. Nyní vidíš, jak velký je to klam: často se totiž může přihodit, že lépe jedná ten, kdo činí menší pokání a zdánlivě jedná nesprávně; i za předpokladu, že nebude činit velké pokání, může být ctnostnější než ten, který proti němu reptá.

Proto jsem ti říkal, že ti, kdo přijímají pokrm ze stolu pokání, pokud nemají pravou pokoru - nebo pokud jejich pokání je hlavním předmětem jejich lásky, a ne pouhým nástrojem ctnosti -, často tímto reptáním poškozují svou vlastní dokonalost. Proto nemají setrvat v nevědomosti, ale mají pochopit, že dokonalost nespočívá jenom v ujařmování a umrtvování těla, nýbrž ve zničení své zvrácené vůle. Máte toužit po tom, a chci, abys po tom toužila i ty, aby se všichni vydali po této cestě, na níž utopí svou vlastní vůli a podřídí se sladké Vůli Mé.

Toto je učení o slavném světle, v němž duše oděná do Mé Pravdy běží jako zamilovaná. Proto neopovrhuji pokáním, které je užitečné k ujařmení těla, jež chce bojovat s duchem. Ale nechci, Má nejdražší dcero, abys je považovala za pravidlo platné pro každého. Jednak všechna těla nejsou stejná a nejsou ani stejně silná, protože někdo snese víc než jiný, a jednak se často stává, jak jsem ti říkal, že započaté pokání musí být kvůli různým okolnostem přerušeno. Kdybyste tedy stavěli na pokání - ať ty osobně nebo někdo jiný, komu bys to radila -, tento základ by se stal nedokonalým. V důsledku toho by se vám nedostávalo útěchy a duši by byla odňata ctnost.

Přišli byste tak o to, co jste milovali a oč jste se opírali, takže by vám připadalo, že jste ztratili Mě. Mysleli byste si, že vám byla odňata Má dobrotivost, a zmocnila by se vás zasmušilost a bezmezný smutek, hořkost a zmatek. Tak byste ztratili onen cvik a horlivou modlitbu, jichž jste svým pokáním dosáhli. Jakmile byste museli přerušit pokání kvůli okolnostem, které se mohou vynořit kdykoliv, modlitba by pro vás ztratila svou dřívější chuť. K tomu dochází tehdy, když se pokání zakládá na lásce k pokání, a nikoli na neuhasitelné touze: tím míním touhu po pravých a skutečných ctnostech.

Vidíš tedy, jak velké zlo by mohlo způsobit to, že byste byli zaujati jen pokáním jako takovým. Byli byste nevědomí a propadli byste reptání proti Mým služebníkům, pocítili byste zasmušilost a velkou hořkost, jak jsem ti řekl, a starali byste se jen o konečné skutky, přestože Já jsem Nekonečné Dobro, a proto vyžaduji nekonečnou touhu.

Je tedy nutné, abyste stavěli na umrtvování a ničení své vůle tím, že ji budete podřizovat Vůli Mé a budete hledat Mou čest a spásu duší. Tím se vám dostane pokrmu ze stolu svaté touhy, která se nikdy nepohoršuje ani kvůli sobě, ani kvůli bližnímu, naopak se ze všeho těší a získává plody mnoha rozmanitými a různými možnostmi, které duším uděluji.

Ubožáci, kteří se neřídí Mým učením, to je přímou a sladkou cestou, kterou vám dala Má Pravda, se chovají jinak. Dělají totiž pravý opak a soudí podle své slepoty a nemocného zraku, a proto jdou jako pomatení a ochuzují se jak o pozemská, tak o nebeská dobra. A jak jsem ti už říkal, v tomto životě okoušejí závdavek pekla.

předchozí | obsah | další