Nyní ti povím o druhé podmínce, která je následující. Ohledně toho, co jsi po Mně chtěla vysvětlit: když Mě budeš prosit jmenovitě za některé tvory, může se ti přihodit, že v osobě, za kterou se modlíš, uvidíš světlo milosti. U jiného, i kdyby byl Mým služebníkem, bys ho neviděla, naopak by se ti zjevil s pokřivenou a temnou myslí. Avšak nesmíš ho považovat za těžkého hříšníka, protože by tvůj soud byl často nespravedlivý. Někdy, když se ke Mně modlíš za tutéž osobu, se stává, že jeden den ji vidíš plnou světla a svaté touhy po Mně, takže se tvé duši zdá, že tě dobro oné osoby posiluje - cit lásky totiž vyžaduje, abyste měli vzájemně účast na dobru -, a dalšího dne ji uvidíš, jako by měla mysl ode Mě vzdálenou a plnou temnot a marného úsilí, takže ti bude připadat namáhavé se za ni modlit, přednést ji před Mou Tvář.

Někdy se to stává kvůli pochybení osoby, za kterou se modlíš, ale většinou to není její vinou, ale proto, že Já, Věčný Bůh, se této duši vzdálím. To činím často, abych ji dovedl k dokonalosti, jak jsem ti vysvětloval u stavů duše. Mohu se vzdálit jejímu vnímání, odejmout jí laskavost a útěchu, ale neodejmu jí milost. Proto ona mysl zůstane téměř neplodná, vyprahlá a ztrápená. Tuto bolest dávám pocítit duši, která se za ni modlí. Činím tak z milosti a lásky k duši, za niž je modlitba pozvednuta, aby jí ten, kdo se s ní modlí, pomohl rozptýlit mraky zastiňující její mysl.

Tak vidíš, nejdražší a nejmilejší dcero, jak nepoučené a hodné ostré výtky by bylo vynášet soud, jímž bys ty nebo někdo jiný kvůli povrchnímu pohledu přisoudil této duši neřest jen proto, že jsem ti dovolil, aby se ti zjevila tak potemnělá. Vidělas totiž, že jí nebyla odňata milost, nýbrž vnímání láskyplnosti, s níž jsem se jí dříve daroval.

Chci tedy, a máš to chtít i ty a ostatní Mí služebníci, abyste se věnovali dokonalému sebepoznávání, abyste v sobě dokonaleji rozpoznávali Mou dobrotivost. Tento soud, stejně jako všechny ostatní soudy, nechte na Mně, protože soud náleží jen Mně, nikoli vám;¹ zanechte soudu, který je Můj, a držte se soucitu, lačněte po tom, aby Mi byla vzdávána úcta a duše došly spásy, a s horoucí touhou hlásejte ctnosti a napravujte v sobě i v ostatních neřesti způsobem, který jsem ti vysvětlil.

Tak ke Mně dospěješ podle pravdy a prokážeš, že sis zapamatovala a zachovávala učení, které ti dala Má Pravda, o tom, jak si máte vážit Mojí Vůle, nikoli vůle lidské. Tak se máš chovat, jestliže chceš, aby tvá ctnost byla ryzí, a jestliže chceš spočinout v posledním dokonalém a slavném stavu a přijímat pokrm ze stolu svaté touhy, pokrm duší, ke slávě a chvále Mého Jména.

předchozí | obsah | další