Svatá Kateřina Sienská:
Dialog s Boží Prozřetelností
Nejdražší dcero, považ, k jak vynikajícímu stavu je pozvednuta duše, když náležitým způsobem přijme tento chléb života, tento pokrm andělů. Při jeho přijetí je ve Mně a Já jsem v ní; jako je ryba v moři a moře v rybě, tak jsem Já v duši a duše je ve Mně, v Moři Pokoje.1 V duši je milost, která v ní zůstává, protože duše přijala tento chléb života ve stavu milosti; když pomine způsoba chleba, zanechávám v duši stopu Své Milosti jako pečeť vtisknutou do teplého vosku: když je pečeť sejmuta, zůstane v něm její otisk. Stejným způsobem vám v duši zůstává moc této svátosti, to znamená vřelost Mé Božské Lásky, dobrotivost Svatého Ducha. Zůstává v ní světlo Moudrosti Mého Jednorozeného Syna, osvěcující zrak intelektu. A duše je posílena účastí na Mé Síle a Moci, která ji činí silnou a mocnou proti její vlastní smyslné vášni, proti zlým duchům a proti světu.
Tak vidíš, jak duši zůstává stopa po sejmuté pečeti; když pomine hmota čili případek chleba, toto pravé Slunce se stáhne zpět do svého kotouče - aniž by se však od něj kdy oddělilo, jak jsem ti řekl, neboť je stále spojeno se Mnou -, poté co vám ho propastná hlubina Mé Lásky z Božské štědrosti a prozřetelnosti dala za pokrm, aby uspokojila vaše potřeby. Pro vaši spásu vám udělí pokrm Mé sladké Pravdy, aby vás posílila na pouti životem a také proto, abyste nezapomínali na dobrodiní Krve.2
Vidíš tedy, jak máte dbát na to, abyste Mi byli vděční a prokazovali Mi lásku, neboť vás tolik miluji; a zasloužím si být od vás milován, neboť jsem nejvyšší a věčné Dobro.