Svatá Kateřina Sienská:
Dialog s Boží Prozřetelností
Takto jednali milí a slavní správci, o jejichž vznešenosti máš rozjímat, stejně jako o důstojnosti, k níž jsem je pozvedl, když jsem je učinil Svými "kristy", jak jsem ti řekl. Tuto důstojnou službu vykonávali tak ctnostně, že se oděli do sladkého a slavného Slunce, které jsem jim svěřil do správy.
Pomysli na Řehoře, Silvestra a ostatní předchůdce, nástupce prvního papeže Petra, jemuž Má Pravda dala klíče od nebeského království se slovy: "Petře, dávám ti klíče od nebeského království; ti, které rozvážeš na zemi, budou rozvázáni v nebi, a které svážeš na zemi, budou svázáni v nebi."1
Nejmilejší dcero, poslouchej pozorně, protože na vznešenosti jejich ctnosti ti plněji zjevím důstojnost, k níž jsem povýšil Své správce. Spočívá v klíči Krve Mého Jednorozeného Syna, jímž vám otevřel bránu věčného života, odedávna uzamčenou Adamovým hříchem. Když jsem vám pak daroval Svou Pravdu, totiž Slovo, Svého Jednorozeného Syna, který vytrpěl mučení a smrt, svou smrtí zvítězil nad smrtí vaší, neboť vás ponořil do Své Krve. Jeho Krev a jeho smrt vám mocí spojení Mé Božské přirozenosti s přirozeností lidskou otevřela bránu věčného života.
Ale komu Kristus zanechal klíče této Krve? Slavnému apoštolu Petrovi a všem ostatním, kteří dosud přišli nebo přijdou, až do dne soudu, neboť mají a budou mít stejnou autoritu, jako měl Petr. Tuto autoritu nezmenšuje žádný jejich nedostatek, nic nenarušuje dokonalost Krve a nesnižuje účinnost svátostí, protože, jak jsem ti říkal, toto Slunce nemůže poskvrnit žádná nečistota a nic mu nemůže ubrat z jeho světla, i kdyby se ten, kdo je uděluje, nacházel v temnotě smrtelného hříchu; jeho případná vina totiž nijak nepoškozuje svátosti Svaté Církve a neoslabuje jejich moc. Zmenšuje se jen milost a narůstá vina toho, kdo je nehodně uděluje, i toho, kdo je nehodně přijímá.
Jestli si dobře vzpomínáš, když jsem ti chtěl zjevit, jakou úctu mají laici chovat k Mým správcům bez ohledu na to, zda jsou dobří nebo špatní, a jak Mě mrzí jejich neuctivé chování, zjevil jsem ti tuto myšlenku prostřednictvím postavy Krista na zemi, to je papeže, který má klíče Krve. Víš také, že jsem ti mystické tělo Svaté Církve znázornil jako jakousi zásobárnu, v níž se uchovává Krev Mého Jednorozeného Syna: a jak v této Krvi a její mocí mají život a hodnotu všechny svátosti.
Na prahu této zásobárny stojí Kristus na zemi, Jehož úkolem je udělovat Krev a Jemuž přísluší posílat kněze, aby Mu pomáhali v Jeho službě celému všeobecnému tělu křesťanského náboženství. Jen ten, kdo je Kristem na zemi přijat a pomazán, stává se správcem, nikdo jiný. U Něj má původ veškerý řád kleriků a jejich úřady, v nichž mají rozdělovat tuto drahocennou Krev.
Papež tedy činí správce svými pomocníky a náleží mu také napomínat je za jejich nedostatky; a to je Moje Vůle. Pro vznešenost a autoritu, kterou jsem jim udělil, jsem je totiž vyňal ze služebného postavení, to znamená z podřízenosti časné moci. Občanské zákony nemají nic společného s opatřeními, jejichž účelem je trestat kněze, neboť moc trestat spočívá jen v rukou toho, koho jsem ustanovil k přikazování a správě podle Božského Zákona. Já jsem je pomazal, a proto jsem v Písmu Svatém prohlásil: "Nesahejte na mé pomazané."2 Nikoho nemůže potkat větší zkáza než toho, kdo se pozvedne k jejich potrestání.