index

Svatá Kateřina Sienská:
Dialog s Boží Prozřetelností


Boží Prozřetelnost
Chvála Božské Lásky

Tehdy ona duše byla jakoby opilá a zamilovaná do pravé a svaté chudoby. Rozvila se do nejvyšší věčné velikosti a přetvořila se v hlubině nejvyšší, nevýslovné Prozřetelnosti, a to tak, že i když setrvávala v tělesné nádobě, hleděla na sebe jakoby zvenčí, neboť ji zastínil a uchvátil oheň její lásky. Zrakem intelektu upřeně hleděla do Božské Vznešenosti a takto promluvila k Nejvyššímu a Něčnému Otci:

Věčný Otče! Ohni a hlubino lásky! Věčná kráso, moudrosti, dobrotivosti a slitovnosti! Naděje a útočiště hříšníků! Nevýslovná ušlechtilosti, věčné a nekonečné Dobro! Ty šílený láskou: copak jsi svého tvora potřeboval? Připadá mi, že ano; neboť se k němu chováš, jako bys bez něj nemohl žít, třebaže jsi Život a všechno má život od tebe a bez tebe by ho nemělo nic. Proč tedy tak bláznivě miluješ? Protože ses zamiloval do svého tvora, našels v něm zalíbení a potěšení a jako opojený jeho spásou ho hledáš, a on před tebou prchá; vzdaluje se od tebe, a ty se k němu blížíš: a abys mu byl co nejblíže, nezbylo ti nic jiného, než na sebe vzít jeho lidství.

Co na to řeknu? Jako koktající nedokážu odpovědět nic jiného než "A-a",1 neboť konečný jazyk neumí vyjádřit dojetí duše, která po tobě nekonečně touží. Možná mohu opakovat Pavlova slova: "Jazyk nedokáže vypovědět, ucho zaslechnout, oko spatřit ani srdce pocítit"2 to, co viděl! A cos viděl? "Viděl jsem Boží tajemství."3 Co na to povím? Svými neotesanými myšlenkami nemám co dodat, řeknu ti jen, moje duše, žes okusila a spatřila hlubinu věčné Prozřetelnosti.

Nyní ti vzdávám díky, nejvyšší a věčný Otče, za nezměrnou dobrotivost, kterou jsi zjevil mně, ničemné a nehodné jakékoli milosti.

Ale jelikož vidím, že plníš svátá přání a že tvá Pravda nemůže lhát, toužím po tom, abys mi nyní pověděl něco o ctnosti a o vý-tečnosti poslušnosti (jak jsi mi, věčný Otče, slíbil), abych se do této ctnosti zamilovala a nikdy neopustila poslušnost k tobě. Kéž se tvé nekonečné dobrotivosti zalíbí povědět mi o její dokonalosti, a co mi v ní brání, kdo mi ji může dát a jaké je znamení o tom, zda ji mám či nemám.

předchozí | obsah | další




1 43Srov. Jer 1, 6.
2 44Srov. 1 Kor 2, 9.
3 45Srov. 2 Kor 12, 4.