Milá dcero, v některých lidech se rozhoří milý a láskyplný oheň k této poslušnosti, a protože není ohně lásky bez nenávisti ke své vlastní smyslnosti, s horlivostí poroste i tato svatá nenávist. Díky ní a díky této lásce se tito lidé nespokojí se všeobecně platnými přikázáními Zákona, jimž jste všichni zavázáni poslušností, pokud chcete mít život, jak jsem říkal, neboť jinak byste měli smrt. Tito lidé tedy na sebe berou zvláštní poslušnost, jejímž cílem je dosáhnout velké dokonalosti, a zachovávají věrnost evangelním radám skutky i duchem. Tito lidé se z nenávisti k sobě a proto, aby zcela umrtvili svou vůli, chtějí zavázat pevněji. Proto se buď připoutávají ke jhu Mé poslušnosti a stávají se řeholníky, nebo se mimo jakýkoli řeholní řád poutají k nějakému duchovnímu vůdci a podřizují mu svou vůli, aby se jim šlo rychleji k nebeské bráně. To jsou ti, o nichž jsem ti říkal, že si volí nanejvýš dokonalou poslušnost.

O všeobecné poslušnosti jsem již mluvil, ale protože vím, že sis přála, abych ti pověděl o zvláštní poslušnosti, která je nanejvýš dokonalá, povím ti i o ní: věz však, že neopouští tu první, je jen dokonalejší. Proto jsem ti řekl, že obě podoby poslušnosti jsou spolu spjaty tak, že je od sebe nelze oddělit.

Říkal jsem ti také, odkud poslušnost pochází, kde se nalézá a co jí brání; tyto zásady platí i ohledně zvláštní poslušnosti, o níž budu hovořit nyní.

předchozí | obsah | další