Duše, která s láskou vzala na sebe i jho poslušnosti přikázání a následuje Učení Mé Pravdy způsobem, který jsem ti vysvětlil, a cvičí se ve ctnostech, dojde od této běžné poslušnosti až k druhé poslušnosti díky témuž světlu, které ji přivedlo k té první. Se světlem svaté víry totiž pozná v Krvi pokorného Beránka Mou Pravdu: pravdu o Mé nevýslovné lásce k ní a její slabost, která jí nedovoluje, aby Mi odpověděla s patřičnou dokonalostí. S tímto světlem pak začíná hledat, jak a na jakém místě by Mi mohla nejlépe splatit svůj dluh, posílit svou slabost a zabít svou vůli. Když o tom duše ve světle víry důkladně zauvažuje, nalezne ono místo, totiž řeholní stav. Jeho původcem je Duch Svatý, který jej postavil jako loď pro duše, které chtějí dospět k této dokonalosti, aby je dopravila do přístavu spásy.

Duch Svatý je i majitelem této lodi, nikdy ji neopouští, bez ohledu na viny některého z řeholníků, který porušil řeholi svého řádu, neboť tak urazí pouze sám sebe, třebaže se může stát, že vinou kormidelníka házejí lodí vlny: může se totiž přihodit, že na ní budou špatní a ničemní pastýři, které majitel ustanovil představenými. Ale tato loď je sama o sobě tak sladkým místem, že by to tvůj jazyk nedokázal vypovědět.

Takže tato duše, v níž se silně rozhořel oheň touhy a svatá nenávist k ní samé, nalezne toto místo ve světle víry, a pokud je opravdu poslušná a dokonale dodržovala běžnou poslušnost, vstupuje na ni jako mrtvá. To neznamená, že pokud na ni vstoupí jako nedokonalá, nemůže dosáhnout dokonalosti, naopak, jenom se musí chtít cvičit ve ctnosti poslušnosti. Totiž většina těch, kdo na ni vstupují, je nedokonalá: někdo na ni vstupuje dokonalý, jiný dosud nezralý a jiný zase ze strachu, další kvůli vytrpěným bolestem a jiný kvůli lichotkám. Všechno pak záleží na tom, zda se budou cvičit ve ctnosti a vytrvalosti až do smrti; nelze totiž vynášet soudy o vstupu, ale teprve o vytrvalosti onoho člověka. Mnozí se totiž při vstupu zdáli být dokonalí, ale pak se ohlédli zpět nebo v řádu zůstali ve velké nedokonalosti. Proto způsoby a činy, s nimiž tito lidé vstupují na loď, nemohou být posuzovány, neboť všechny jsem je ustanovil Já, který povolávám duše různými způsoby. Posuzovat lze totiž jen na základě toho, jak po svém vstupu na loď dál setrvají v pravé poslušnosti.

Tato loď je bohatě zařízena, a proto se podřízený nemusí starat o své potřeby ani po duchovní, ani po časné stránce. Jestliže má totiž pravou poslušnost a dodržuje řeholní pravidla, postará se o něj majitel lodi, jímž je Duch Svatý. Když jsem hovořil o Své Prozřetelnosti, řekl jsem ti, že jestliže jsou Mí služebníci chudí, nejsou žebráci; zde totiž nacházejí vše, co potřebují.

To velmi dobře prožili a prožívají ti, kdo dokonale dodržují řeholní pravidla. Stačí si povšimnout, že v dobách, kdy řády vzkvétaly mocí pravé chudoby a bratrské lásky, nikdy neměly nedostatek obživy, naopak se jim jí dostávalo víc, než potřebovaly. Ale když do nich později pronikl zápach sebelásky a zvyk žít si sám pro sebe a začala chřadnout jejich poslušnost, objevil se také nedostatek časných statků. Čím víc jich mají, do tím větší žebroty upadají. A je spravedlivé, že i v těch nejmenších věcech zakoušejí ovoce neposlušnosti; kdyby byli poslušní, dodržovali by slib chudoby a neměli by osobní věci a nežili by jen pro sebe.

předchozí | obsah | další