Tak vidíš, že jsem ti ukázal pravdu i lež, neboli Můj život, který je cestou pravdy, a cestu ďábla, kterou je lež. Jsou to dvě cesty a obě jsou namáhavé.

Pohleď, jak je velká nevědomost a slepota člověka, který najde tu správnou cestu krásnou a upravenou, a přesto tvrdohlavě pokračuje v nejisté cestě vodou. Cesta pravdy je zdrojem potěšení pro toho, kdo po ní jde, protože každá hořkost na ní sládne a každé břemeno ztrácí svou tíhu. Kdo po ní jde, nachází světlo i přes temnotu své tělesnosti, a nachází na ní nesmrtelný život, přestože je smrtelný, neboť díky moci lásky a světlu víry může okoušet věčnou Pravdu. Ta slibuje občerstvení tomu, kdo se pro Mě namáhá. Já jsem vděčný, přiznávám zásluhy a jsem spravedlivý, neboť každému dávám to, co si podle spravedlnosti zaslouží, takže je každé dobro odměněno a každá vina potrestána.

Radost toho, kdo jde po této cestě pravdy, je tak velká, že ji tvá ústa nedokážou vypovědět, tvé uši zachytit a tvé oči spatřit. V té radosti je totiž dáno mít závdavek účasti na dobru, připraveném pro člověka v životě, který neumírá, a tak je okoušet.

Musí být blázen, kdo odmítá tak velké dobro, a naopak v tomto životě raději okouší závdavek pekla tím, že se rozhodne jít spodem, kde ho každý krok velice namáhá, kde si nikdy nemůže odpočinout a nenajde ani žádné dobro. Tam jsou totiž lidé pro svůj hřích zbaveni Mne, Nejvyššího Dobra, které nepodléhá zániku.

Proto máš opravdu důvod k nářku. A přeji si, abyste ty a ostatní Moji služebníci bez ustání cítili hořkost pro urážky, které jsou na Mě namířeny, a abyste zároveň měli soucit s nevědomostí, s níž Mě hříšníci urážejí, a s újmou, kterou sami sobě působí.

Nyní jsi viděla a slyšela to, co jsem ti řekl o Mostě, jak je postaven a jak se tyčí mezi nebem a zemí. Řekl jsem ti to proto, abych ti vysvětlil to, co jsem prohlásil: že Mostem je Můj Jednorozený Syn, a tak tomu vpravdě je. A jak jsem ti řekl, Most je postaven tak, že v sobě spojuje lidskou nízkost a božskou vznešenost.

předchozí | obsah | další