Svatá Kateřina Sienská:
Dialog s Boží Prozřetelností
Řekl jsem ti, že Mí služebníci vyšli ven a to je znamením, že se pozvedli z nedokonalého stavu do stavu dokonalého.
Otevři tedy zrak intelektu a dívej se, jak běží po Mostě Učení ukřižovaného Krista, který byl pro vás pravidlem, cestou a učením. Dívej se na ně, a zjistíš, že před zrak svého intelektu nekladou Mne, Otce, tak jak to dělá ten, kdo váhá v nedokonalé lásce; protože nechce snášet žádnou bolest, hledá jen radost, kterou nalézá ve Mně. Protože do Mě nemůže dopadnout žádná bolest, hledá jen Mě. Ale Mí služebníci tak nejednají: jako opilí vroucí láskou spojili síly svého ducha a vystoupali po třech stupních, jež jsem ti už obecně znázornil třemi silami duše, i po třech stupních, jež jsem ti konkrétně ukázal na Těle ukřižovaného Krista, Svého Jednorozeného Syna. Vystoupili tam na nohou lásky duše, dospěli až k boku, kde nacházejí Tajemství Jeho Srdce a poznávají křest vodou, jehož moc pochází z Krve: zde duše nachází milost svatého křtu a stává se nádobou připravenou přijmout milost, spojenou a stmelenou Krví.
Kde poznala duše svou nesmírnou důstojnost, která spočívá v tom, že je přijetím svatého křtu mocí Krve spojena a stmelena Beránkovou Krví? Našla ji v boku ukřižovaného Krista, v němž může poznat oheň božské Lásky. Jestli si vzpomínáš, toto ti řekla Moje Pravda, když ses Jí zeptala: "Sladký a neposkvrněný Beránku, byl jsi mrtvý, když Ti probodli bok: proč jsi chtěl být zmučen tak, abys měl probodené i Srdce?"
A pokud si vzpomínáš, odpověděl ti, že si to přál z mnoha důvodů. Teď ti zopakuji jen několik nejdůležitějších: "Protože Má touha po lidském rodu je nekonečná a konečným činem jsem vám nemohl ukázat všechnu lásku, jíž vás miluji. A já vás miluji Nekonečnou Láskou. Kvůli tomu jsem chtěl, abyste viděli Tajemství Mého Srdce, a proto jsem vám ho chtěl ukázat otevřené, abyste pochopili, že vás miluji mnohem víc, než jsem vám mohl ukázat konečnou bolestí. Krví a vodou, které z něj vytryskly, jsem chtěl poukázat na svatý křest vodou, který obdržíte mocí prolité Krve.
Zjevil jsem vám také křest Krve, a to dvěma způsoby: jeden platí pro ty, kdo jsou pokřtěni svou krví, kterou pro Mě prolili, protože jejich krev má moc Krve Mé, jestliže tito lidé nemohou přijmout křest vodou. Druhý způsob platí pro ty, kdo jsou pokřtěni ohněm, protože láskou touží po křtu, a nemohou ho obdržet: ale ani křest ohněm není bez krve, protože krev je prosycena a uhnětena ohněm božské Lásky, neboť z lásky byla prolita.
Tento křest Krve duše přijímá, obrazně řečeno, ještě jiným způsobem. Umožňuje jí to božská Láska, protože zná lidskou nemohoucnost a slabost, která je příčinou toho, že je Bůh urážen. To neznamená, že by člověk byl touto svou slabostí nebo čímkoli jiným nucen spáchat vinu, jestliže si to nepřeje. Znamená to jen, že upadá do viny za smrtelný hřích proto, že je slabý. Urážkami Boha však člověk nepochybně ztrácí milost plynoucí ze svatého křtu mocí Krve. Proto bylo nutné, aby božská Láska lidem zanechala jakýsi nepřetržitý křest Krve, jejž člověk přijímá zkroušeností srdce a svatou zpovědí, když vyznává své hříchy Mým služebníkům, kteří mají klíče od Krve. Touto Krví kněz umývá tvář duše v okamžiku rozhřešení.1
Když není možné vykonat zpověď, stačí zkroušenost srdce. Tehdy vám ruka Mé Slitovnosti uděluje plod drahocenné Krve. Ale pokud můžete, chci, abyste se zpovídali. Kdo odmítne dostupnou zpověď, bude zbaven plodu Krve. Je pravda, že v poslední okamžik života člověk obdrží plod Krve, pokud po něm bude silně toužit, i když nebude mít možnost se vyzpovídat. Ale nebuďte tak hloupí, abyste uspořádání svého duchovního života ponechávali až na samý práh smrti, a na tuto naději nespoléhejte: není totiž jisté, zda Má božská Spravedlnost kvůli vaší tvrdohlavosti neřekne: "Celý život jsi na Mě nepamatoval, i když jsi na to měl čas; a teď, v okamžik smrti, si na tebe nepamatuji Já." Nikdo by neměl riskovat tak dlouhé váhání, a i kdyby se stalo, že někdo ze své viny tolik váhá, neměl by v žádném případě odsouvat křest na poslední den, protože doufá v Krev.
Tak vidíš, že tento křest nikdy neustává. Duše se jím má křtít až do poslední chvíle právě tak, jak jsem ti řekl. Z toho můžeš pochopit, že plod bolesti, který jste obdrželi díky Mně, je nekonečný, přestože ve křtu Křížem byla bolest konečným úkonem. To je možné díky jednotě božské přirozenosti, která je nekonečná, s přirozeností lidskou, která je konečná: tato lidská přirozenost trpěla ve Mně, Slovu oděném do vašeho lidství. Ale protože je jedna přirozenost smísena a prohnětena s druhou, byla bolest, kterou jsem snášel s tak horoucí láskou, přijata Věčným Božstvím.
Proto lze o Mém Díle prohlásit, že je nekonečné: tedy ne proto, že by nekonečná byla bolest, kterou jsem snášel v těle, nebo touha naplnit vaše Vykoupení. Tato bolest skončila na kříži, když se duše oddělila od těla. Avšak plod, který z této bolesti a touhy po vaší spáse vzešel, je nekonečný, a proto ho dostáváte nekonečnou měrou. Kdyby nebyl nekonečný, nebyl by díky němu vykoupen celý lidský rod, to znamená současní, dřívější i budoucí lidé. A nemohlo by se ani stát, aby člověk, který urazí Boha, měl po své vině užitek z plodu Krve, kdyby vám tento křest nebyl dán jako nekončící úkon, tedy kdyby plod Krve nebyl nekonečný.
To jsem vám zjevil, když jsem si nechal probodnout bok, v němž se skrývá Tajemství Srdce. Ukázal jsem vám, že vás nekonečně miluji, víc, než kolik vám mohu ukázat konečnou bolestí. A zjevuji vám nekonečnost Své Lásky křtem Krve, která je spojena s ohněm Mé Lásky, protože Svou Krev jsem prolil z lásky. Zjevuji vám ji křtem, který jsem dal křesťanům a všem, kdo by ho chtěli přijmout: totiž křtem vodou, spojenou s krví a ohněm, v němž se duše spojuje s Mou Krví. Abych vám to všechno mohl zjevit, chtěl jsem, aby z Mého boku vyšla krev smísená s vodou.
Nyní jsem ti odpověděl na to, oč jsi Mě žádala."