Svatá Kateřina Sienská:
Dialog s Boží Prozřetelností
Dosud jsem ti různými způsoby ukazoval, jak se duše pozvedá ze své nedokonalosti a dosahuje dokonalé lásky, a také to, co duše dělá, když vystoupí do stavu přátelské a synovské lásky.
Znovu opakuji, co jsem ti říkal, že této lásky dosáhnete vytrvalostí, když setrváte usebráni v cele sebepoznání, které musí být obohaceno poznáním Mne, aby duše nepropadla zmatku. Sebepoznáním totiž dojde k nenávisti vůči své smyslné vášni a potěšení, které jí působí útěcha. To jí bude pomáhat v bojích s ďáblem a v pronásledování od lidí, a také na cestě ke Mně, protože jí budu chtít odejmout radost duchovní útěchy pro její vlastní dobro. To všechno dokáže duše snést, pokud bude mít ctnost trpělivosti.
A kdyby se její smyslnost chtěla hanebně vzepřít rozumu a chtěla předkládat své požadavky, svědomí si oděje soudcovský talár, pojme nenávist k pokušení a přidrží se rozumu, takže žádný neuspořádaný popud nezůstane bez nápravy. Avšak duše chovající tuto nenávist vůči neuspořádaným vášním je vždy připravena k nápravě a k vyčtení si každého činu, nejen toho, který se protiví rozumu, ale často i těch, které vycházejí ode Mne.
O tom se zmiňoval Můj služebník Řehoř, když prohlásil, že svaté a čisté svědomí vidí někdy hřích tam, kde není.1 Pro velkou čistotu svědomí totiž vidí vinu, kde žádná nebyla.
Ale tak má jednat a jedná duše, která se chce vymanit ze stavu nedokonalosti, když v cele sebepoznání se světlem víry očekává Mou Prozřetelnost: stejně jako apoštolově, kteří se zamkli v domě a vůbec z něj nevyšli, nýbrž vytrvale bděli a ustavičně se pokorně modlili, dokud na ně nesestoupil Duch Svatý.2
Tak se chová duše, když se zbaví nedokonalosti a zcela se usebere, aby dosáhla dokonalosti, jak jsem ti řekl. Bdí se zrakem intelektu upřeným na Učení Mé Pravdy a je pokorná, protože se naučila poznávat se v ustavičné modlitbě založené na svaté a opravdové touze, neboť v sobě poznala vřelost Mé Lásky.
Nyní Mi zbývá ti vysvětlit, podle čeho se pozná, že duše dosáhla dokonalé lásky: pozná se to podle téhož znamení, které bylo dáno učedníkům, když přijali Ducha Svatého. Vyšli z domu a bez jakéhokoli strachu hlásali Mé Slovo, kázali Učení Slova, Mého Jednorozeného Syna, a nebáli se trestu, naopak se jím chlubili.3 A neváhali předstoupit před krutovládce světa, hlásat jim Pravdu a podávat o ní svědectví ke slávě a chvále Mého Jména.
Tak se s ohněm Své Lásky vracím do duše trpělivě čekající na sebepoznání, jak jsem ti řekl. V této Lásce mohla počít ctnosti, když s láskou zůstávala vytrvale uzavřena v cele sebepoznání, a měla tak účast na Mé Moci. Díky ní a ostatním ctnostem ovládla duše vášně smyslů a zvítězila nad nimi.
V Lásce jsem jí dal účast také na Moudrosti Syna, v níž zrakem intelektu uviděla a poznala Mou Pravdu a klamy duchovní smyslné lásky, tedy nedokonalé lásky, která hledá svou útěchu, jak jsem ti řekl. A poznala také zlovolnost a klam zlého ducha, který duši svázanou nedokonalou láskou neustále pokouší: proto se povznesla nad sebe s nenávistí k oné nedokonalosti a s horoucí touhou po dokonalosti.
V Lásce, která je samým Duchem Svatým, jsem jí dal nakonec účast na Duchu, čímž jsem ji posílil ke snášení utrpení a uschopnil ji, aby mohla opustit svůj dům v Mém Jménu a přinášela ovoce ctností ve prospěch bližního. Kvůli tomu duše v žádném případě neopouští celu sebepoznání, neboť z domu vycházejí ctnosti počaté z lásky a přicházejí na svět mnoha různými způsoby tehdy, když je bližní potřebuje. Veškeré obavy, které předtím těmto projevům bránily, ze strachu, že by duše mohla ztratit útěchu, jak jsem ti říkal, se totiž rozplynuly. Nyní dospěly k dokonalé a velkomyslné lásce a vycházejí na světlo způsoby, které jsem ti vysvětlil, bez ustrašených starostí o sebe sama.
Právě to je spojuje se čtvrtým stavem: jsou v třetím stavu, který je stavem dokonalosti, v níž duše okouší a rodí lásku v bližním, a dosahuje vyšší dokonalosti v posledním stavu dokonalé jednoty se Mnou. Třetí a čtvrtý stav jsou spolu spojeny, takže jeden bez druhého nemůže existovat, a není tedy láska ke Mně bez lásky k bližnímu, jako není láska k bližnímu bez lásky ke Mně. Jednu od druhé nelze oddělit.
Jak jsou tyto dva stavy spojeny, že je nelze oddělit, ti vysvětlím a zjevím nyní, až budu mluvit o třetím stavu.