Svatá Kateřina Sienská:
Dialog s Boží Prozřetelností
Nejmilejší dceruško, tato trpělivost je královnou sídlící ve skalní pevnosti. Vítězí a neprohrává, není sama, doprovází ji vytrvalost, je míchou lásky. Ona odhaluje, zda je oděv lásky oděvem svatebním, či nikoli - odhaluje, zda je poškozen nedokonalostí, která se ihned projeví jejím opakem: netrpělivostí.
Všechny ctnosti lze někdy skrýt nebo vydávat za dokonalé, přestože dokonalé nejsou, ale trpělivosti se žádná neskryje. Když je totiž v duši tato sladká trpělivost, mícha lásky, zjevuje, že všechny ctnosti jsou živé a dokonalé; a pokud tu není, zjevuje, že všechny ctnosti jsou nedokonalé a dosud nedospěly ke Stolu Nejsvětějšího Kříže, kde se trpělivost počíná v sebepoznání a poznání Mé Dobrotivosti v oné duši a kde se rodí ze svaté nenávisti a je pomazána opravdovou pokorou.
Této trpělivosti není odnímán pokrm úcty ke Mně a touhy po spáse duší; naopak, živí se jimi neustále, a to je pravda. Povšimni si jí, nejmilejší dcero, u svatých a slavných mučedníků, kteří se posilovali pokrmem duší. Smrt jim přinášela život: křísili mrtvé a zaháněli temnoty smrtelných hříchů. Svět se jim přes veškerou svou velikost a slavné panovníky se vší jejich mocí nedokázal ubránit díky této královně, sladké trpělivosti. Tato ctnost je jako lampa postavená na podstavec.1
Toto je slavný plod přinášený slzami duše, která dosáhla lásky k bližnímu a která stoluje spolu s obětovaným Neposkvrněným Beránkem, Mým Jednorozeným Synem. Trpí mučivou a úzkostnou touhou a nesnesitelnou bolestí, způsobovanou tím, že Já, její Stvořitel jsem urážen. Tato bolest ji však nezkrušuje, protože láska spolu s pravou pokorou zabila veškerou bázeň a sebelásku, které působí utrpení; je to naopak bolest útěšná, jen nad Mou urážkou a nad újmou, která byla způsobena bližnímu. Tato bolest vyrůstá totiž z lásky, a proto duši posiluje. Duše se z ní těší, protože je znamením, že jsem v ní přítomen Svou Milostí.