Kvůli těmto chybám se povýšili a stále se povyšují na pronásledovatele Krve; proto jsem ti říkal, že Mě bijí, a také tomu tak ve skutečnosti je: mají totiž v úmyslu zraňovat Mě všemi možnými způsoby. Mne samozřejmě žádné zranění nemůže postihnout ani Mě nemohou zbít; jsem totiž jako kámen, který ránu nepřijme, ale naopak odrazí ji proti tomu, kdo na něj zaútočil.¹ Totéž platí o ranách jejich urážek; zapáchají, ale uškodit Mi nemohou; otrávený šíp viny naopak dopadne zpět na jejich hlavu. Tato vina je zbavuje milosti v tomto životě, čímž ztrácejí ovoce Krve, a v okamžiku smrti, pakliže se nenapraví svatou zpovědí a zkroušeností srdce, upadnou do věčné záhuby, neboť budou odříznuti ode Mě a spojeni s ďáblem.

Se zlým duchem koneckonců uzavřeli spojenectví, protože jakmile se duše zbaví milosti, ihned je spoutána osidly hříchu, jimiž je nenávist ke ctnosti a láska k hříchu. Toto pouto přijali svobodnou vůlí a vložili ho do rukou zlého ducha, který je tak získal do svého područí, neboť kdyby to neučinili ze své vlastní vůle, nebylo by způsobu, jímž by je mohl spoutat.

Tímto poutem se pronásledovatelé Krve spojili se sebou navzájem a jako údy spojené se zlým duchem začali vykonávat svou funkci. Zlí duchové usilují o to, aby se Mí tvorové zvrhli, byli vytrženi z milosti a uvedeni do viny smrtelného hříchu, aby se jim tak dostalo všeho zla, které v sobě zlí duchové chovají. A tito lidé se chovají stejně: jako údy zlého ducha působí rozvrat mezi dětmi nevěsty Krista, Mého Jednorozeného Syna, vyvažují je z pouta lásky a spoutávají je bídným svazkem nenávisti. Společně se tak připravují o ovoce Krve, a když se zbavili také její důstojnosti, upadají do nejhlubšího zmatku. Tato smyčka nenávisti je stažena uzlem pýchy, sebelásky a otrocké bázně: aby totiž neztratili časné statky, ztrácejí milost. Toto pouto je potvrzeno pečetí temnot, neboť nevědí, do kolika a jakých škod a běd upadli a do jakých stahují ostatní. A protože se neznají, nemají se k nápravě; naopak se zaslepeně chvástají zkázou své duše a svého těla.

Nejmilejší dceruško, kéž by ti působil nezměrnou bolest pohled na tolik zaslepenosti a bídy tvorů, kteří byli jako ty očištěni v Krvi a toutéž Krví byli vyživováni u prsu Svaté Církve; a nyní se od něj jako buřiči odtrhli kvůli své otrocké bázni pod záminkou nápravy chyb Mých správců - přestože jsem jim zakázal, aby se Mých správců dotýkali. Kéž při pomyšlení na toto bídné pouto se zlem zachvátí tebe a ostatní Mé služebníky posvátná bázeň; tvůj jazyk nedokáže vypovědět jeho ohavnost. Ještě závažnější je to, že pod pláštíkem chyb Mých správců chtějí skrýt a ukrýt sebe a své vlastní viny. Ani jim nepřijde na mysl, že není žádný pláštík, pod který by se mohli ukrýt před Mým pohledem, abych je nespatřil. Mohou se skrýt očím Mých tvorů, ne však Mně, neboť Mně nemůže zůstat skryto nic, nejen z přítomných věcí. Já jsem vás miloval a znal, ještě než jste byli.

To je jedním z důvodů, proč se tito bídní lidé žijící podle světa nenapravují: nevěří totiž, že je vidím, čemuž by podle pravdy a se světlem rozumu věřit měli. Kdyby opravdu věřili, že vidím jejich chyby a že každé provinění je potrestáno stejně, jako je každé dobro odměněno, jak jsem ti už říkal na jiném místě, nepáchali by tolik zla, ale polepšili by se a s pokorou by vzývali Mé Milosrdenství. A já bych jim díky Krvi Svého Syna milosrdenství prokázal. Avšak oni trvají na svém, a přestože je Má Dobrotivost důrazně kárá kvůli hříchům, jimiž se propadli do nejhlubší zkázy, kterou je ztráta světla, jsouce slepí stali se pronásledovateli Krve. Správce Krve není možno pronásledovat, ať se jejich provinění zdají sebetěžší.

Nejmilejší dcero, pověděl jsem ti několik věcí týkajících se úcty, která náleží Mým pomazaným, bez ohledu na jejich chyby; tato úcta totiž není a nesmí být vzdávána pro ně samé, ale kvůli moci, kterou jsem jim svěřil. A protože jejich provinění nemohou umenšit ani rozmělnit Tajemství svátosti, nesmí jim být tato úcta odpírána; opakuji: ne kvůli nim samým, ale pro poklad Krve, který rozdělují.

Na druhé straně jsem ti částečně ukázal - a vzhledem k tomu, o jak závažnou věc se jedná, je to opravdu nepatrná část -, jak je Mně obtížná, protivná a tvoru škodlivá neuctivost ke Krvi a její pronásledování, spolu se spojenectvím proti Mně. K tomu všemu se spikli, když se zavázali sloužit zlému duchu: zjevil jsem ti to proto, abys nad tím mohla pociťovat větší lítost.

Vina, o níž jsem mluvil, je těžká a týká se právě pronásledování Svaté Církve. Dokonce i křesťané, kteří se nacházejí ve stavu smrtelného hříchu, opovrhují Krví a zbavují se tak milosti. Ale tento hřích Mě mrzí mnohem víc, a vina těch, o nichž jsem mluvil, je mimořádně těžká.

předchozí | obsah | další