Svatá Kateřina Sienská:
Dialog s Boží Prozřetelností
Tehdy na ni nejvyšší a věčný Otec shlédl ve Své Slitovnosti s nevýslovnou dobrotivostí, jako by jí chtěl ukázat, že Jeho Prozřetelnost člověka nikdy v ničem neopustí, pokud ji chce přijmout; a zjevil jí to v nářku nad člověkem:
Nejmilejší dcero, jak jsem ti několikrát řekl, chci se nad světem smilovat a zabezpečit tvory obdařené rozumem v každé jejich potřebě. Ale nevědomý člověk mění v příčinu smrti to, co mu dávám k životu, a je tak sám k sobě krutý. Já se neustále starám; a říkám ti, že o člověka pečuji nejvyšší měrou. S prozřetelností jsem ho stvořil, a když jsem pohlédl do Svého nitra, zamiloval jsem se do krásy Svého tvora. Zalíbilo se Mi stvořit ho k Mému obrazu a podobě, aby připomínal Má dobrodiní, dal jsem Mu účast na Své Moci Otce; obdařil jsem ho intelektem, aby Můj tvor v Moudrosti, Mém Jednorozeném Synu, chápal a poznával Mou Vůli, Vůli Věčného Otce, který ho s tak vroucí láskou obdarovává všemi milostmi; účastí na slitovnosti Ducha Svatého jsem mu dal vůli milovat, aby mohl milovat to, co spatřil a poznal intelektem.
To učinila Má sladká Prozřetelnost jen proto, aby Mě tvor dokázal chápat a okoušet, aby se ve věčném patření na mne mohl těšit z Mé Dobrotivosti. Ale protože nebe bylo Adamovou vinou zavřené, zaopatřil jsem člověka tím, milá dceruško, že jsem mu dal Slovo, Svého Jednorozeného Syna, abych ho zbavil tohoto stavu smrti, a on mohl dosáhnout svého cíle. Adam neznal svou důstojnost, protože nevzal na vědomí, s jakou prozřetelností a nevýslovnou láskou jsem ho stvořil. A protože ji nepoznal, podlehl neposlušnosti, chtěl totiž vyhovět své společnici, aniž by věřil jejím slovům, a aby ji nezarmoutil, raději porušil poslušnost ke Mně, takže z této neposlušnosti vzešlo všechno zlo. Tímto jedem jste nakaženi všichni; o této neposlušnosti ti však povím jindy, řeknu ti, jak je nebezpečná, ale jenom proto, abych mohl chválit poslušnost. Proto jsem vám tedy dal Slovo, Svého Syna, s velkou prozíravostí a prozřetelností, aby vycházelo vstříc vašim potřebám.
Říkám, že jsem to učinil prozíravě, protože jsem tak na návnadu vašeho lidství a háček Svého Božství chytil zlého ducha, který nemohl znát Mou Pravdu. Tato Pravda, Vtělené Slovo, přišlo rozbít a zničit lež, kterou zlý duch oklamal člověka. Tak jsem projevil velkou prozíravost a prozřetelnost. Pomysli, nejmilejší dcero, že jí není možné dát víc, než kolik jsem vám jí dal v daru Slova, Svého Jednorozeného Syna. Uložil jsem Mu velkou poslušnost, jíž měl zbavit jedu lidský rod, nakažený svou neposlušností. Proto jako opravdu poslušný a zamilovaný spěchal k potupné smrti na Nejsvětějším Kříži a Svou smrtí vás vrátil životu, nikoli mocí lidství, nýbrž Mocí Mého Božství. Z Mé Prozřetelnosti, aby mohla být splacena vina vůči Mně, Nekonečnému Dobru, žádalo Mé Božství nekonečnou cenu: totiž aby se lidská přirozenost, která je konečná, spojila s něčím Nekonečným, a tak dala plné zadostiučinění Mně, který jsem Nekonečný, aby tak došel plného zadostiučinění celý lidský rod, přítomný, dřívější i budoucí - pokaždé, když se ke Mně bude chtít vrátit člověk, který Mě urazil, dokud ještě žije. Proto jsem spojil Božskou Přirozenost s vaší přirozeností lidskou, a z tohoto spojení jste obdrželi dokonalé zadostiučinění. To vykonala Má Prozřetelnost: konečným činem - protože utrpení Slova na kříži byl konečný čin - jste obdrželi Nekonečný Plod Mocí Božství, jak jsem říkal.