Svatá Kateřina Sienská:
Dialog s Boží Prozřetelností
Já, Bůh, váš Otec, Věčná Trojice, jsem ve Své Prozřetelnosti připravil a dal nový oděv člověku, který ztratil šat nevinnosti a všechny ctnosti, a hynul proto na své pouti životem hlady a zimou. Byl vydán všanc všem bědám, protože nebeská brána byla zavřena a veškerá naděje tatam. Kdyby mohl doufat, přinášela by mu naděje v tomto životě jen úlevu, ale on nemohl ani to, a proto se velmi trápil. Ale Já, Nejvyšší Prozřetelnost, jsem této jeho potřebě vyšel vstříc: opatřil jsem vám oděv, který vám scházel, prostřednictvím tohoto Sladkého a Láskyplného Slova, Svého Jednorozeného Syna, jen ze Své Dbrotivosti, nikoli pro vaši spravedlnost nebo ctnost. Sám se zbavil života, a vás oděl milostí a nevinností, kterou nyní přijímáte díky Moci Krve ve Svatém Křtu: Krev smývá poskvrnu prvotního hříchu, v němž jste byli počati a jímž vás nakazili vaši rodiče.
Má Prozřetelnost tak činí nikoli prostřednictvím tělesného utrpení, jak tomu bylo podle Starého Zákona, který nařizoval obřízku, ale se sladkostí Svatého Křtu. Tímto způsobem byl člověk znovu oděn. Také jste okusili teplo, když vám Můj Jednorozený Syn v ranách svého těla zjevil Oheň Mé Lásky, který se skrýval pod popelem vašeho lidství. Nedokáže snad toto všechno zahřát lidské srdce, které tolik ochladlo? Nebo je člověk tak tupý a zaslepený sebeláskou, že nevidí, že ho tak nevýslovně miluji? Má Prozřetelnost mu připravila také Pokrm, kterým se má těšit na pouti tímto životem, jak jsem ti už říkal,1 a oslabila jeho nepřátele, takže mu nikdo nemůže uškodit, pokud si neublíží sám. Cestu mu vyznačuje Krev Mé Pravdy, aby mohl dojít k cíli, pro nějž jsem ho stvořil.
Jaký že to je Pokrm? Jak jsem ti už vysvětloval, tímto Pokrmem je Krev a Tělo Ukřižovaného Krista, celého Boha a celého člověka, Pokrm andělů a Chléb života. Je to Pokrm, který dokáže nasytit každého hladovějícího, který v něm má zalíbení, ne však toho, kdo tento hlad nezná: tento Chléb totiž chce být přijat ústy svaté touhy a chutnán z lásky. Na tom vidíš, že se Má Prozřetelnost postarala člověku o útěchu.
Dal jsem mu také úlevu naděje, z které se těší, když ve světle nejsvětější víry hledí na cenu Krve za sebe zaplacenou; tato cena mu dodává nejpevnější naději a jistotu o spáse. Díky potupám snášeným Ukřižovaným Kristem byla člověku vrácena čest; a když Mě člověk uráží všemi údy svého těla, tu Požehnaný Kristus, Můj Nejmilejší Syn, trpí mučivou bolestí v celém Svém těle a Svou poslušností snímá vaši neposlušnost. Z Jeho poslušnosti jste totiž všichni obdrželi milost, stejně jako z Adamovy neposlušnosti jste se všichni nakazili vinou.2
To všechno vám uděluje Má Prozřetelnost, která mnoha rozmanitými způsoby pečovala o lidské potřeby a spásu člověka od počátku světa až dodnes a bude o vás pečovat i nadále, až do konce světa, podle toho, co Já, Dobrý a Pravý Lékař, uznám za potřebné pro vaši nemoc, a podle toho, co je třeba k tomu, aby člověk dosáhl dokonalého zdraví nebo si je uchoval.
Má Prozřetelnost nebude nikdy scházet tomu, kdo ji bude chtít přijmout; to znamená, že nebude scházet těm, kdo ve Mě dokonale doufají: kdo totiž ve Mne doufá, tluče a volá v pravdě, nejen slovy, ale citem a se světlem víry. Neokusí Mě však ti, kdo tlučou jen slovy a říkají "Pane, Pane!"3 Říkám ti, že jestli nebudou prosit s opravdovou ctností, nepřijmu je s Milosrdenstvím, ale se Spravedlností. Řekl jsem ti, že Má Prozřetelnost nebude chybět tomu, kdo ve Mě v pravdě doufá, ale bude scházet těm, kdo nedoufají ve Mne, ale pouze v sebe.
Víš, že nelze doufat ve dvě protikladné věci. O tom vás chtěla poučit Má Pravda ve Svatém Evangeliu, když vám říkala: "Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům, protože jestliže slouží jednomu, pohrdá druhým."4 Sloužit neznamená být bez naděje, neboť kdo slouží, může doufat dvěma způsoby: buď že se zalíbí pánu, nebo že tak získá peníze a výhody. V žádném případě by nemohl sloužit nepříteli svého pána: nemůže přece sloužit bez jakékoli naděje, a takto by viděl, jak se vzdaluje očekávaná odměna.
Milá dcero, nyní pomysli, že totéž platí o duši: buď má sloužit Mně a doufat ve Mne, nebo musí sloužit světu a doufat ve svět a v sebe. Když svými smysly neslouží Mně, slouží světu, od něhož si slibuje rozkoše a smyslný užitek, a miluje svou smyslnost. Ale protože svou naději upíná ke konečné, marné a pomíjivé věci, přichází o ni a nedosahuje kýženého cíle. Pokud tedy tvor doufá v sebe a ve svět, nedoufá ve Mne, protože ke světu, to je ke světským touhám člověka, chovám nenávist. Byly Mi natolik odporné, že jsem Svého Jednorozeného Syna poslal na potupnou smrt na kříži: svět se nepodobá Mně, jako se Já nepodobám světu. Ale duše, která ve Mě dokonale doufá a slouží Mi celým srdcem a citem, záhy nevyhnutelně ztratí naději v sebe a ve svět, tedy tu naději, která se opírá o její porušitelnost.
Pravá a dokonalá naděje dosahuje menší či větší dokonalosti podle stupně dokonalosti božské lásky, jíž duše dosáhla. Stejně nedokonalou anebo dokonalou měrou duše okouší Mou Prozřetelnost; dokonaleji ji okouší a obdrží ten, kdo slouží a chce se zalíbit jen Mně, než ti, kdo slouží pro zisk nebo pro potěšení, které ve Mně nalezli.
Ti první jsou v nejvyšším stavu dokonalosti duše, jak jsem ti vysvětloval. Ti, o nichž říkám, že doufají v potěšení nebo zisk, se nacházejí v druhém a třetím stavu, a to jsou lidé dosud nedokonalí, o nichž jsem hovořil v souvislosti se stavy duše.5
Avšak dokonalým ani nedokonalým nebude nikdy žádným způsobem odepřena Má Prozřetelnost, jestliže svou naději neobrátí k sobě. Taková domýšlivost vyrůstá ze sebelásky a zatemňuje zrak intelektu, neboť jej zbavuje světla nejsvětější víry, takže člověk zbavený světla rozumu nepoznává Mou Prozřetelnost. Ne že by ji nezakoušel, neboť není nikoho, ať spravedlivého či hříšníka, o něhož bych nepečoval: všechno je totiž učiněno a stvořeno z Mé Dobrotivosti, protože Já Jsem, který Jsem, a beze Mne není učiněno nic, jedině hřích, který je nebytí. Ale ten, kdo ztratil světlo rozumu, Mou Prozřetelnost sice obdrží, ale protože ji nepoznává, nechápe ji, a protože ji nezná, nemiluje ji, a tedy nepřijímá plod její milosti. Takoví lidé vidí všechno pokřiveně: jako slepí vidí světlo v tom, co je tma, a temno tam, kde je světlo. Tak se stává, že začínají reptat a být netrpěliví: vložili totiž svou naději a službu do temnot.
Jak mohou být tak bláhoví? Nejmilejší dceruško, jak mohou uvěřit, že Já, Nejvyšší Věčné Dobro, mohu chtít něco jiného než jejich dobro v malých věcech, které každodenně dopouštím pro jejich spásu, když zakoušejí, že nechci nic jiného než jejich posvěcení ve věcech velkých? Ani jejich slepota nemůže při tom nejslabším přirozeném světle nevidět Mou Ddobrotivost a dobrodiní poskytovaná Mou Prozřetelností: tu, kterou nacházejí a nemohou popřít ve stvoření a vykoupení, které člověk získal Kristovou Krví, jež je obnovila k milosti, jak jsem ti říkal. To je tak jasná a zjevná pravda, že ji nemohou popřít. Nemohou pak dostihnout svůj vlastní stín, protože se v tomto přirozeném světle necvičili ctnostně. Pouze bláhový člověk nevidí, že se v každém čase starám o svět jako takový i o každého člověka v tom stavu, v kterém se nachází. A protože nikdo v tomto životě nezůstává stále stejný, ale postupně se mění, dokud nedosáhne svého trvalého stavu, vždy ho zaopatřuji vším potřebným pro období, v kterém se nachází.
O celý svět jsem se ve Starém Zákoně postaral prostřednictvím Mojžíšova zákona a prostřednictvím mnoha jiných svatých proroků.6 A říkám ti, že do příchodu Slova, Mého Jednorozeného Syna, Judův národ nezůstal bez proroků právě proto, aby mu proroctví dodávala útěchu, naději, že Moje Pravda, Prorok nad proroky, přijde, zbaví je otroctví a osvobodí je, až Svou Krví znovu otevře nebe, které bylo po tak dlouhou dobu uzavřeno. Ale poté co Mé Sladké a Láskyplné Slovo přišlo, už mezi nimi žádný prorok nepovstal právě proto, aby si byli jisti, že nyní mají Toho, kterého tolik očekávali, a proto již nepotřebují, aby Ho nějaký prorok zvěstoval: i když to kvůli své slepotě neuznali a dosud neuznávají.
Jak jsem ti říkal, po prorocích jsem poslal Slovo, které bylo prostředníkem mezi Mnou, Věčným Bohem, a vámi. A pak ještě apoštoly, mučedníky, učitele a vyznavače, jak jsem ti vysvětloval na jiném místě. To všechno vykonala Moje Prozřetelnost, a říkám ti, že to bude vykonávat až do konce. To je všeobecná prozřetelnost, pečující o všechny tvory obdařené rozumem, kteří budou chtít přijmout její ovoce.