index

Svatá Kateřina Sienská:
Dialog s Boží Prozřetelností


Učení o Mostu
Touha po věčném životě

Těmto služebníkům není myšlenka na smrt nikterak nepříjemná, naopak po smrti touží a s nenávistí zrozenou z vůle po dokonalosti vedou mnoho bitev proti svému tělu. Díky tomu ztratili změkčilost, která přirozeně poutá duši k tělu, a zasadili rozhodující ránu přirozené lásce, takže dokonce nenávidí život svého těla a chovají nesmírnou lásku ke Mně. Touží po smrti, a proto volají: "Kdo mě dokáže osvobodit od mého těla? Toužím se od něj oprostit, abych mohl být s Kristem."1 Ztotožňují se s Pavlovým výrokem: "Toužím po smrti a život trpělivě snáším." Duše, která se pozvedla až k dokonalému spojení, totiž touží hledět na Mne a vzdávat Mi za tento pohled slávu a chválu. Když je však tělu, které horlivost lásky pozvedla až ke Mně, vráceno vnímání sebe samého, vrací se duše do temného mraku těla, který jí v tomto pohledu brání. Jak jsem ti totiž řekl, všechny tělesné vjemy jsou jakoby proměněny silou citu duše dosáhnuvší dokonalejšího spojení se Mnou než se svým tělem. Toto nepopsatelné spojení jí zase odnímám, neboť by ho tělo nedokázalo trvale snášet, jak jsem ti řekl. Proto spojení uvolňuji, ale nevzdaluji se z duše ani milostí ani ve vnímání, abych se do ní mohl zase vrátit s větším vylitím milosti a v dokonalejším spojení, tak jak jsem ti to vysvětloval u druhého a třetího stavu. Tak se Moje Pravda vrací stále novým a vyšším způsobem a přináší duši hlubší poznání tím, že se jí zjevuji. Proto se tedy pak z duše vzdaluji, jak jsem ti říkal, a aby z toho tělo nezemřelo, vrací se mu poněkud vnímání sebe samého, z něhož bylo vytrženo Mým spojením s duší a spojením duše se Mnou. Avšak když se duše vrátí k sobě a k vnímání svého těla, začne jí být tento život lhostejný, protože jí odnímá spojení se Mnou a vytrhává ji z rozmluvy s nesmrtelnými, kteří Mi vzdávají slávu, a nutí ji rozmlouvat se smrtelníky a navíc se ještě dívat, jak jsem bídně urážen.

Touto touhou jsou křižováni, když vidí, jak jsem Svými tvory urážen. Kvůli tomu a kvůli palčivé touze Mě spatřit se pro ně život stává nesnesitelným. Ale protože jejich vůle už není jejich a sjednotila se s Mou Vůlí, nemohou toužit po ničem jiném, než co chci Já. Proto sice nesmírně touží přijít ke Mně, ale jsou rádi, že zůstávají ve světě, i se svou bolestí, jestliže si to přeji, aby tak vzdávali větší slávu a chválu Mému Jménu a pro spásu duší.

předchozí | obsah | další




1 srov. Flp 1,23