Svatá Terezie od Ježíše:
Hrad v nitru
1. Zdá se mi, že dychtíte po tom, abyste se dověděly, co dělá ta holubička a kam se uchyluje k odpočinku, a protože už umí létat velmi vysoko, nespokojí se ani s duchovními slastmi ani s příjemnými pozemskými zážitky. Ale nemohu ukojit vaši touhu, leč až v poslední komnatě; a i tam kéž se líbí Bohu, aby mi to připomenul a abych měla čas to učinit. Už před pěti měsíci jsem začala tuto práci,1 a poněvadž mi má hlava nedovoluje přečíst tuto práci, musí to být strašný nepořádek, a snad o některých věcech mluvím dvakrát. - Protože však má sloužit mým sestrám, nijak se tím netrápím.
2. Chci vám vysvětlit lépe, v čem spočívá modlitba spojení; použiji k tomu příměru, který odpovídá mému nadání. Budeme déle mluvit o tomto motýlku, který se nedokáže zastavit ani najít něco, kde by si mohl odpočinout, nicméně nepřestává konat dobro, a to jak pro druhé, tak pro sebe, a to navzdory tomu, že se to tak nezdá.
3. Už mnohokrát jste jistě slyšely, že Bůh se duchovně zasnubuje s dušemi. Buď velebeno Jeho milosrdenství, že se tak snižuje...!
I když se jedná o hrubý příměr, přesto nenalézám nic lepšího, co by umožnilo pochopit tyto věci, jako svátost manželství. Jistě je v tom závratný rozdíl, neboť v tom, o čem zde mluvíme, je vše čistě duchovní: všechno tělesné zůstane velmi vzdálené a na tisíc honů vzdálené od slastí a útěch duchovních, jež zde Pán uděluje, jsou i slasti těch, kdo uzavřeli manželství. Vždyť zde se láska spojuje s láskou a její činy jsou tak průzračné, nevídaně jemné a příjemné, že nemám slov, jimiž bych to vyjádřila. Avšak Pán je umí dát velmi silně zakusit.
4. I když spojení ještě nedosáhne úrovně duchovního zasnoubení, nicméně bývá tomu jako ve světě, když se mají dva zasnoubit: zkoušejí, zda jeden druhému vyhovuje, a chtějí se brát, často se vídají a nemohou se toho nasytit.
Předpokládejme v našem případě, že smlouva je už uzavřena, že duše je důkladně informována o tom, jak je to pro ni výhodné, a je rozhodnuta podrobit se ve všem Snoubencově vůli, takže neopomene nic, čím by se Mu zalíbila. Vidí-li Pán, že duše je takto disponována, dá jí znát, jak je s ní spokojen, a protože chce, aby Ho lépe poznala, dá jí milost, jak se říká, aby přišla na schůzku, aby se pak s ní spojil. A to všechno trvá jen malou chvíli; není totiž vázán ještě žádnou smlouvou. Jen na ni pohlédne a duše v tom pohledu spatří - velmi tajemným způsobem - kdo je ten Snoubenec, kterého si má brát, pozná Ho tak důkladně, že by prostřednictvím svých smyslů a mohutností nedosáhla takového poznání ani za tisíc let. Snoubenec, protože je takový, jaký je, tím prostým pohledem učiní duši hodnější, aby Mu dala svou ruku, jak se říká; a přitom je duše do Něho tak zamilovaná, že učiní všechno, aby nepřekazila toto božské zasnoubení. Je-li však natolik nedbalá, že lpí na něčem jiném než na Něm, ztratí všechno. A je to tím horší ztráta, čím úchvatnější milosti měl On pro ni připraveny: a vůbec, to je nepopsatelná ztráta.
5. Křesťanské duše, jež Bůh přivedl až sem, prosím vás pro Jeho lásku, abyste nepodceňovaly příležitosti a vyhýbaly se jim, neboť duše ještě není tak pevná, aby jim dokázala čelit jako po zasnoubení, k němuž dochází v následující komnatě. Setkání se Snoubencem je zde pouze jediný pohled; a Satan zahájí generální útok, aby zabránil duši zasnoubit se. Zatímco potom, když vidí, jak celá patří Snoubenci, postupuje opatrněji a má z ní strach, neboť ví ze zkušenosti, že když na ni někdy zaútočí, ztratí velmi mnoho, kdežto ona mnohem víc získá.
6. Já sama poznala některé osoby vysokého duchovního života, jež dospěly až sem, avšak Satan svými léčkami a vytříbenou lstivostí dosáhl, že se odtud vrátily. Myslím, že musí zmobilizovat celé peklo, aby to dokázal, neboť je přesvědčen, že když se mu podaří zničit jednu z těchto duší, zničí jich velké množství.
Pomyslíme-li, jak velký počet duší Bůh přitahuje k Sobě pomocí jediné, je třeba vzdávat díky Pánu. Kolik tisíc jich obrátili mučedníci! Anebo panna jako svatá Uršula! Kolik jich vyrval Satanu takový svatý Dominik či svatý František a jiní zakladatelé řádů! A kolik jich dosud uchvacuje Pater Ignác, zakladatel Tovaryšstva! Je-li pravda, že se jim dostalo od Boha těchto milostí, jak čteme v jejich životopisech, je také pravda, že toho dokázali tolik jen proto, že se snažili, aby se vlastní vinou nevyhnuli tomuto božskému zasnoubení. Ach, mé dcery, Pán je nám ochoten dávat stejné milosti dnes, jako je dával tehdy. Ba dokonce se zdá, jako by dnes měl víc zapotřebí, aby byly přijaty, protože je málo těch, kteří jsou plni horlivosti o Jeho slávu ve srovnání s dřívějšími časy. Avšak my máme rády příliš samy sebe! Příliš lpíme na tom, abychom neztratily svá práva! Ach, jak strašný klam!... Kéž nám Pán dá světlo ve svém nekonečném milosrdenství, abychom neupadly do takových temnot!
7. Mohly byste se mě zeptat nebo namítnout dvě věci:
První: je-li duše tak sjednocena s Boží vůlí, jak bylo řečeno, a nechce dělat nic podle své vůle, jak může upadnout do klamu?
Druhá: jakými cestami se může ďábel dostat do vás tak nebezpečným způsobem, když jste daleko od světa, přijímáte svátosti a dá se říci, že žijete mezi anděly, poněvadž z Boží dobroty každá z vás chce sloužit a líbit se ve všem Pánu? A že k tomu dochází u těch, kteří žijí ve světě, není divu!
Máte pravdu, že nám v tomto bodě Pán prokázal velikou milost. Nicméně když pomyslím, že Jidáš žil s apoštoly a hovořil se samým Bohem a slýchal Jeho slova, chápu, že si nemůžeme být jisté ani v našem stavu.
8. Na první námitku odpovídám, že tato duše by se neztratila, kdyby byla ve stálém spojení s Boží vůlí. Avšak přichází ďábel a svou náramnou vychytralostí a pod záminkou dobra ji v určitých drobnostech odvede od oné Boží vůle a oklame ji v různých jiných tím, že jí namluví, že nejsou špatné. Zakalí její rozum, ochladí vůli a podporuje v ní vzrůst sebelásky; a tak ji od jedné věci ke druhé odlučuje od Boží vůle a přitahuje k její vlastní.
Tím je vyřešena i druhá námitka, neboť žádná klausura není tak přísná, aby tam nemohl ďábel vstoupit, ani žádná poušť není tak ztracená, aby ji nedovedl vypátrat. Avšak upozorňuji vás na jinou věc: Pán by to všechno mohl dopustit, aby viděl, jak se zachová duše, kterou by rád použil k osvícení druhých, neboť je-li v ní sklon k nevěrnosti, pak je lepší, aby se to projevilo hned, než aby k tomu došlo, až natropí škodu u mnoha jiných.
9. Za nejúčinnější považuji tento lék. Za předpokladu, že se stále modlíme, aby nás Bůh vedl za ruku, a že často myslíme na to, že jistě okamžitě hluboko padneme, jestliže nás opustí; a za předpokladu, že se nedopustíme té pošetilosti, abychom důvěřovaly samy v sebe, musíme zvlášť důkladně prověřovat, jak se cvičíme ve ctnostech, zda pokračujeme nebo se vracíme zpět, obzvláště pak v tom, co se týká vzájemné lásky, touhy být považovány za poslední ze všech, a také jak plníme své běžné povinnosti. Jestliže se upřímně zpytujeme a prosíme Pána, aby nás osvítil, brzo nahlédneme, kde získáváme a kde naopak ztrácíme.
Nemyslete si, že Bůh tak snadno opustí duši, kterou tak vysoko povznesl; ďábel se musí náramně namáhat, aby ji mohl uchvátit. Ba její ztráta Ho tak bolí, že jí nepřestává posílat vnitřní varování: takže jí nemůže ujít nebezpečí, jemuž se vystavuje.
10. A vůbec, snažme se jít stále kupředu, a neděláme-li pokroky, pak musíme mít velký strach, protože to znamená, že ďábel kuje plány na nějaký útok. Nedělat pokroky, to je velmi špatné znamení, protože láska není nikdy nečinná. To není možné, aby přestala dělat pokroky duše, která dospěla tak vysoko. Touží-li po tom stát se nevěstou Boha, s nímž uzavřela už první dohody, pak jistě nesmí spát.
Abych vám, mé dcery, ukázala, jak Pán jedná s dušemi, které již považuje za své nevěsty, pusťme se do hovoru o šestých komnatách a uvidíte, jak je nedostatečná naše dispozice pro takové milosti, nejenom když se málo snažíme, ale i když toho můžeme vykonat mnoho a i mnoho trpět. A to také může být důvod, kvůli němuž Pán stanovil, aby mi nařídil psát o těchto věcech, abychom s pohledem upřeným na odměnu a vidouce, jak nezměrné je Jeho milosrdenství, když se projevuje na červech jako jsme my a sděluje se jim, abychom zapomínaly na naše malá pozemská potěšení a podníceny Jeho láskou abychom běžely, starajíce se jen o Jeho velikost.
11. Kéž se líbí Bohu, abych dokázala aspoň něco říci o tak obtížném předmětu! Jistě toho nebudu schopna, jestliže On a Duch Svatý nepovedou mé pero. Jestliže však tento spis vám nemá prospět, pak prosím Pána, aby mi nedovolil říci ani slovo, neboť nemám jiný cíl - jak On ví a jak já mohu soudit - než vzdávat čest Jeho jménu a dosáhnout, abychom usilovaly Mu sloužit; vždyť tolik nás odměňuje už na této zemi, kde nám Jeho milosti dávají tušit, co nám dá jednoho dne v nebi, kde nebudeme přerušovány, trápeny a ohrožovány jako na tomto rozbouřeném moři. Bylo by velikou útěchou, kdybychom mohly žít a pracovat až do konce světa pro slávu tak velikého Boha, našeho Ženicha a Pána! Avšak je tu nebezpečí, že Ho urazíme a že Ho nakonec ztratíme! Kéž se líbí Pánu, že si zasloužíme prokázat Mu aspoň nějakou službu bez oněch nedokonalostí, které nás stále doprovázejí, i při dobrých skutcích! Amen.